Vodácký kurz plný adrenalinu, hudby a přátelství

Víkend 25.–28. 9. jsem strávila v Českých Budějovicích na kurzu instruktora vodní turistiky. Zkraje týdne koukám na předpověď – no, nic moc, ale co už. Nejsem princezna. Neopren to jistí. Nakonec jsem ještě přikoupila potápěčské rukavice a hurá na vodu. Ve čtvrtek večer začala úvodní přednáška a v pátek už do družstev na kanoe ze Zlaté Koruny do Boršova. Krásná příroda a příjemných 22 km. Počet cvaknutí: 2. Někdo se otočil hned na začátku, někdo v půlce, dokonce se nám podařilo cvaknout instruktora na volné řece – a že už něco zažil. Asi dobrej oddíl. Všichni mokří, 12 stupňů, hodina do cíle. Večer přednáška a potom hra na kytary, protože vodák je bytost muzikální. Z 20 lidí hraje nejméně 10 na kytaru, takže kytara nestíhá kolovat. Míša vyndává flétny a perkuse a už to jede. Přátelství – splněno.

V sobotu už trénujeme na kanále v Českém Vrbném. Nejdřív je potřeba si kousek kanálu splavat, aby člověk věděl, do čeho jde, když se překlopí. Podle hesla: „Jeď jenom to, v čem chceš plavat.“ Zážitek k nezaplacení. Myslím, že si to budeme všichni dlouho pamatovat (Paměť).

Potom jsme trénovali záchranu tonoucího s házečkami a také asistovanou záchranu. Děkuju Petrovi, že pro mě skočil a vytáhl mě. Pionýrský ideál Pomoc v praxi. Jako plaváček jsem se prý osvědčila. Odpoledne výcvik na kajaku. Nejdřív se zkuste převrátit a dostat se ven. „Půjdete sami, nebo chcete pomoct?“ 😉

Náš instruktor je legenda. Kajak trénujeme každý dle svých možností a odvahy (Překonání), a potom už hurá na baraky. Trénujeme, trénujeme, trénujeme – večer přednáška. Kóma. V neděli přišly na řadu rafty. 1 km husté vody. Jezdíme nahoru a dolů, různé variace – jak dochází síla a jak se voda rozhodne.

V poledne dostáváme certifikáty, oficiální zakončení a poprvé vysvitlo sluníčko. Díky dalším kolegům z Pionýra, Rondelu, Lvíčat a Podskaláků za společné zážitky.

Cestou domů zpíváme v autě vodácké písně. Poznání, že i když je mi už hodně, tak pořád to jde! Je to pravda. AHÓÓÓJ.

Lucka Ungerová